Naše historie je po dlouhou dobu spjata s budovou v Piaristické ulici č. 185 v Brandýse nad Labem – Staré Boleslavi, kterou jsme opustili v roce 2014. Dle dochovaných informací zde již v době vlády knížete Václava, tedy v 10. st., stávala tvrz „Hrádek“ a kostelík sv. Petra, který patří dodnes mezi nejstarší stavby města.
Řád Piaristů zde založil kolej postavenou v pozdně barokním stylu.
Ludvík Seyvalter, brandýský rodák, založil Útulnu slepých dívek v Praze na Kampě.
Budovu Vyššího Hrádku zakoupil František Seyvalter, bratr Ludvíka Seyvaltera. 27. května slavnostně otevřena nová budova – filiálka útulny v Praze. Budovu obývalo 40 dívek, o které se staraly řádové sestry. Smrtí pana Františka Seyvaltera slavná éra zařízení pro nevidomé dívky končí.
Okresní péče o mládež zřídila v ústavu Brandýs nad Labem útulek pro batolata. Do srpna 1945 zde bylo umístěno 22 většinou nemanželských dětí.
Po zestátnění všech ústavů a škol pro nevidomé vede dále útulek Česká katolická charita. V čele zařízení stojí řádové sestry, klientelu tvoří nevidomé ženy. 1. ledna 1960 stát odňal správu České katolické charitě a Seyvalterův útulek slepých dívek se změnil v Ústav sociální péče pro nevidomé ženy. Vedoucími, a to až do r. 1966, zůstávají řádové sestry, které zde pracovaly až do roku 1977.
K ústavu byl připojen Domov důchodců Na Prádle – obě zařízení propojena administrativně a technickohospodářsky.
Založení Okresního ústavu sociálních služeb Praha-východ v Brandýse nad Labem – ten pod svou správu převzal obě zařízení.
Zrušena kaple ve Vyšším Hrádku, prostory využity na zvýšení kapacity budovy, neboť z Ústavu sociální péče pro nevidomé ženy se na chvíli stal domov důchodců pro ženy.
Z domova důchodců je opět ÚSP. Začaly být přijímány první ženy s mentálním postižením. Do roku 1990 zde pracovaly pouze zdravotní sestry, poté přibyli výchovní pracovníci. V roce 1992 byla při ÚSP založena místní organizace Sdružení pro pomoc mentálně postiženým.
31. prosince zanikl Okresní ústav sociálních služeb a na jeho místě vzniklo Centrum sociálních služeb. Ústav měl kapacitu 100 osob.
30. září se ÚSP (ústav sociální péče) stal příspěvkovou organizací Středočeského kraje a zcela se osamostatnil. Kapacita byla snížena na 90 osob. Ředitelkou ústavu byla v té době PhDr. Marie Junková.
1. července nastoupil nový ředitel organizace Mgr. Ivan Semecký. Byl zahájen proces změny filosofie přístupu k člověku při poskytování sociálních služeb. V srpnu bylo odstraněno poslední klecové lůžko a zrušena izolační místnost.
1. ledna začal platit nový název organizace – Vyšší Hrádek, poskytovatel sociálních služeb. Poskytována byla jedna sociální služba, a to Domov pro osoby se zdravotním postižením Vyššího Hrádku, p.s.s. (dále jen DPZP VH, p.s.s.). V lednu tohoto roku vznikl první Strategický plán organizace. Během roku byl zahájen provoz prvního cvičného bytu v budově sociální služby DPZP VH, p.s.s. 1. října byly zaregistrovány dvě nové sociální služby, Chráněné bydlení Vyššího Hrádku, p.s.s. (CHB VH, p.s.s.) a Denní stacionář Vyššího Hrádku, p.s.s. (DS VH, p.s.s.). Od listopadu nabízí organizace poskytování sociálních služeb také mužům. 1. prosince byl zahájen provoz 2 bytů CHB VH, p.s.s.
V průběhu roku začalo sedm lidí využívat sociální službu CHB VH, p.s.s. a naplno se rozběhla i činnost DS VH, p.s.s. V květnu 2008 podala organizace projekt s názvem Chráněné bydlení do výzvy Regionálního operačního programu (ROP NUTS II Střední Čechy). Zároveň byly v objektu sociální služby DPZP VH, p.s.s. za minimální náklady vybudovány dva nové cvičné byty (v celkem třech bytech se na život v domácnosti připravovalo 12 lidí). V tomto roce se také rozběhla aktualizace strategického plánu organizace, v němž byly mimo jiné stanoveny 4 dlouhodobé cíle organizace. Prací na jejich naplnění se jednotlivé týmy k tomu určené zabývají do současnosti. Organizace (resp. sociální služba DPZP VH, p.s.s.) se umístila na druhém místě v soutěži Naděje pro změnu ústavů, díky čemuž mohli vybraní pracovníci v dalším roce vyjet na seminář do Německa a inspirovat se u tamních poskytovatelů.
Díky projektu „Chráněné bydlení“, který byl podpořen z prostředků ROP NUTS II Střední Čechy, státního rozpočtu a rozpočtu Středočeského kraje v celkové výši 20 mil. Kč, byly nakoupeny a zrekonstruovány 4 objekty (celkem 6 domácností), do kterých se během tohoto a začátkem dalšího roku nastěhovalo 19 lidí. Organizace se zapojila do projektů o.s. Rytmus (zaměřeného na získávání a rozvoj pracovních návyků a zlepšení možnosti pracovního uplatnění uživatelů služeb VH, p.s.s.) a o.s. Quip – Společnost pro změnu zaměřeného na snižování psychiatrické medikace, zlepšování právního postavení, individuální plánování atd. u uživatelů služby DPZP VH, p.s.s., v obl. právního postavení i u uživatelů služby CHB VH, p.s.s. Dále se podařilo získat nové opatrovníky z řad fyzických osob – v tomto trendu jsme pokračovali i v dalším roce.
Do srpna tohoto roku se podařilo zprovoznit 4 objekty (5 domácností), ve kterých je poskytována sociální služba DPZP VH, p.s.s. V domácnostech (DPZP VH, p.s.s. a CHB VH, p.s.s.) žije tedy již více než polovina všech uživatelů pobytových služeb organizace. Intenzivně jsme pracovali na informování pracovníků i uživatelů služby DPZP VH, p.s.s. o transformaci a na vytvoření pozitivního pohledu na celou situaci. Systematicky se díky dlouhodobým cílům organizace pracuje také s opatrovníky i dalšími skupinami, které jsou důležité pro celý proces transformace.
Díky fundraisingovým aktivitám se podařilo získat nejen důležité kontakty ale i finanční podporu z různých zdrojů a možnost prezentovat a šířit myšlenku transformace. S projektem Z ústavu do života… získala organizace třetí místo v soutěži Dobrá rada nad zlato.
Středočeský kraj a MPSV schválili transformační plán. Proběhla také transformace denního stacionáře.
Zahájili jsme spolupráci s Fair&Bio družstvem na projektu Pražírna Fair&bio kávy. Probíhal nákup objektů z projektu pro poskytování pobytových služeb v domácím prostředí. Poprvé jsme se účastnili Sametového posvícení v Praze.
Proběhlo schválení projektu Pražírna a jeho realizace a schválení účasti organizace v navazujícím transformačním projektu. Vytvořili jsme 3. strategický plán organizace. Objekty zakoupené z IOP se začaly upravovat. Denní stacionář a management Chráněného bydlení se přestěhovali do do nových prostor.
Od května do září se stěhovali uživatelé do nových domácností a v září jsme definitivně opustili ústavní budovu. Byl zahájen interní audit kvality sociálních služeb poskytovaných v domácnostech, „aby domácnosti byly více než malé ústavy.“
