Můj nevšední všední den

Jak prožívá svůj obyčejný den člověk, který využívá naše sociální služby? Svůj nevšední všední den popsala paní, která bydlí v domácnosti a využívá sociální službu Domov pro osoby se zdravotním postižením VH, p.s.s.

Ráno mě probudí tiché našlapování, co jde z kuchyně. Asistenti si mění směnu, kdo tu byl s námi večer a celou noc odchází domů a přichází další, který s námi tady bude celý den. Snaží se být potichu, ale já už stejně nedospím. Cestou do koupelny zjistím, kdo tedy dnes přišel na „denní“, je to Monika, tu mám nejvíc oblíbenou, to jsem ráda. Kouknu, co máme na jídelníčku a namažu si chleba pomazánkou, kterou jsme včera připravovali s Jardou. Ještě si udělám čaj, protože kávu si dám až pak.

Po ránu je tady klid, všichni pomalu vstávají, asistent si přebírá směnu, takže pořád něco čte a zapisuje a počítá. Asistenti nám tu pomáhají s tím, na co nestačíme. Janě teď pomáhá zalít čaj a přenést ho na stůl, jinak by ho asi vylila. Já si čaj udělat umím, ale když jedeme do města, nebo platím v obchodě, tak jsem ráda, že mi pomůže.

Po snídani se s asistentem podíváme, co nám chybí a co budeme muset dokoupit k jídlu. Já teď na nákupy nechodím, protože mě bolí noha a musím chodit o holi. Tak jde asistent s Honzou a Janou. Vrátím se do pokoje pro vlnu, protože dopoledne nejraději háčkuji a to až do doby než je třeba připravit oběd. Moc ráda vařím, ještě když jsem bydlela v ústavu, tak jsem tam pracovala v kuchyni, kde mě paní kuchařky hodně naučily. Proto umím krájet, loupat brambory, obalovat řízky a taky strouhat a smažit bramboráky. Do ústavu jsem šla, když mi bylo 18 let, takže jsem tam bydlela 46 let. Nejdřív nás tam bydlelo 80 holek a taky si pamatuji na řádové sestřičky, které se tam o nás staraly. Pak jsme měli vychovatele a teď máme asistenty.

Už jsou zpět s nákupem, tak šup na vaření. Monika mi ukáže, jak mám naložit maso, a vysvětlí mi, jak ho zapečeme. Jindra taky umí vařit, chodila se mnou do kuchyně, tak dělá bramborovou kaši. Honza s Monikou dělají polévku, ale Honza u ničeho moc nevydrží, tak mu to aspoň Monika ukazuje. Eliška odmítla vařit, nebaví jí to, tak potom umyje nádobí. Protože tady každý dělá to, co umí. Je nás tu pět, bydlíme v malém domku se zahradou, já mám pokoj s Eliškou, Jana bydlí s Jindrou a Honza má svůj pokoj. Jsme tu teprve rok, tak se všechno učíme. Máme tu pořád asistenta, stejně jako v ústavu, ale je tu větší klid, máme tady soukromí, svůj obývák, kde se scházíme a kuchyň, kde si můžeme vařit a nejsou tu žádný chodby, po kterých chodí spousta lidí ani kanceláře.

Po obědě si vyndám fixy a papíry, strašně ráda kreslím a každému dám ráda obrázek. Všichni si uděláme kávu a odpočíváme, Jana se jde natáhnout a asistent si dělá zase papíry. Když se zeptám, co pořád papíruje, tak mi řekne, že musí zapsat, co celé dopoledne s námi dělal, kolik minut se nám každému věnoval, kolik stál nákup a uložit a podepsat účtenky a večer to všechno zase musí zapsat za celý den, spočítat a zapsat do denního hlášení, a napsat ostatním asistentům, co se dělo a co musí udělat ostatní příště.

Potom s asistentem nacvičuji počítání peněz, protože chci jít za měsíc k soudu, aby mi vrátili způsobilost k právním úkonům a já nemusela mít opatrovníka a mohla si o svých věcech rozhodovat sama. Teď když si potřebuji koupit noční stolek, musím požádat opatrovníka a ten soud, aby mi peníze vydal a tak to trvá moc dlouho, nebo to ani nemusí vyjít. Odpoledne ještě s asistentem vyperu a pověsím prádlo, to suché vyžehlím a s ostatními připravíme svačinu. Pak se jdeme s Eliškou projít ke křížku, ale protože je zima, tak ani neposedíme a jdeme zpátky. Na večer si zahraju na harmoniku, někdy přijdou ostatní a zpíváme. Těším se na léto, až budeme na zahradě hrát pétangue, opékat buřty a taky sekat trávu. Vůbec tady děláme mnohem víc věcí než v ústavu a hlavně bydlíme jako ostatní lidi.

Po večeři ještě chvíli koukáme na televizi, povídáme si, přijde noční asistent Kuba a než si jdeme lehnout, tak je krásný ticho a klid. A co vím jistě, tak nejhorší noční můra by byla, vrátit se do ústavu zpět.

Přidejte komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Povinná pole jsou označena *

Související novinky

O nás

Jsme Vyšší Hrádek, p.s.s. - příspěvková organizace Středočeského kraje, která poskytuje pobytové sociální služby v běžných, zřizovatelem zakoupených či pronajatých, domácnostech (chráněné bydlení a domov pro osoby se zdravotním postižením) a dále ambulantní sociální službu denní stacionář.

logoCB

Podpořte nás nákupem v e-shopu!

Back to Top